Tresty ve školách: stručně o tom, co naznačuje nová přehledová studie, a co z ní nelze vyvodit

Systematická analýza 14 studií upozorňuje na možné souvislosti mezi tresty a zhoršeným duševním zdravím žáků – ale zároveň ukazuje, jak málo spolehlivých důkazů zatím máme.

TL;DR

- Přehled 14 studií zkoumal, jak výchovná opatření ve formě trestů souvisejí s duševním zdravím a chováním žáků.
- Výsledky ukazují spíš na rizika než přínosy – ale důkazy jsou slabé a neumožňují vyvozovat jasné závěry.
- Studie upozorňuje na možná rizika a vyzývá ke kvalitnějšímu výzkumu i opatrnosti v praxi.

Tresty jako výchovná opatření – napomenutí, nechání po škole, vyloučení z kolektivu – jsou ve školách běžnou součástí života. Co vlastně o jejich dopadech víme? Na co mají vliv? A co všechno s sebou nesou?

Těmto otázkám se věnuje systematický přehled výzkumů, který publikoval tým autorů v NIHR Open Research (leden 2024)¹. Cílem bylo zhodnotit, jaký vztah mají běžně používané kázeňské prostředky na středních školách k duševnímu zdraví, well-beingu, chování a výkonům žáků.

Co studie ukazuje?

Výsledky jednotlivých výzkumů se lišily, ale v několika případech se opakoval jeden vzorec: časté užívání trestů bývá spojeno se zhoršeným duševním zdravím – vyšší mírou úzkostí, depresí, nižší sounáležitostí se školou, v některých případech i nárůstem rušivého chování nebo rizikových jevů.

Vliv těchto opatření na zlepšení chování nebo školní výkon byl naproti tomu nejistý, s malou oporou v dostupných datech.

Autoři zároveň upozorňují, že všechny závěry je nutné brát velmi opatrně. Téměř všechny zahrnuté studie měly vysoké riziko zkreslení a metodologická omezení (např. nešlo určit, co bylo příčinou a co důsledkem). Výsledky tedy ukazují možné souvislosti, ale neumožňují říct, že tresty způsobují dané problémy.

Jak byl výzkum proveden?

• Šlo o systematický přehled publikované literatury, registrovaný v databázi PROSPERO.

• Autoři prohledali 7 databází, kontaktovali experty a organizace, hledali i tzv. šedou literaturu (nepublikované zprávy, dokumenty).

• Zahrnuty byly studie z běžných škol v zemích OECD, u žáků ve věku 11–16 let.

• Zaměřili se výhradně na běžné tresty jako kázeňské prostředky (nikoli trvalé vyloučení).

• Pro vysokou heterogenitu (rozdíly v metodách, kontextech, výstupech) nebyla provedena metaanalýza – výsledky byly zpracovány narativně.

• Celkem bylo zahrnuto 14 studií.

Limity a varování

Studie je sama velmi střízlivá v interpretaci výsledků. Všech 14 zahrnutých výzkumů mělo výrazná metodologická omezení. Nejčastěji šlo o průřezové studie, u nichž nelze určit kauzalitu – tedy zda například trest zhoršil duševní zdraví, nebo naopak dítě s horším psychickým stavem častěji naráželo na disciplinární zásahy.

Některé studie také jen velmi obecně popisovaly, co konkrétně bylo míněno „napomenutím“ nebo „vyloučením“, což ztěžuje srovnání.

Autoři navíc upozorňují, že soustředění se na duševní zdraví jako primární výstup mohlo vést k přehlédnutí výzkumů, které se věnovaly jen chování nebo akademickým výsledkům.

Co z toho vyvodit?

Kázeňská opatření ve formě trestů jsou běžnou součástí školního prostředí. Ale systematický přehled dostupných studií ukazuje, že jejich pozitivní účinek na chování nebo učení není podpořen silnými důkazy. Naopak se v několika studiích ukázaly potenciálně negativní souvislosti s duševním zdravím a školní zkušeností žáků.

Zároveň však platí: důkazy jsou omezené a slabé, a není možné z nich dělat definitivní závěry. Spíš než verdikt je výsledek výzvou – k opatrnosti, k dalšímu výzkumu, a k přemýšlení, jaké výchovná opatření ve školách volíme.

1. Ijaz S, Nobles J, Mamluk L et al. Disciplinary behaviour management strategies in schools and their impact on student psychosocial outcomes: A systematic review [version 1; peer review: 1 approved, 1 approved with reservations]. NIHR Open Res 2024, 4:13 https://doi.org/10.3310/nihropenres.13563.1